Existuje několik vysvětlení, proč zíváme. Možná jste si již všimli, že často zíváte, protože vidíte zívat někoho jiného. To samé platí, když o zívání mluvíte nebo si o něm čtete, po chvilce začnete zívat také. Jedná se o přirozenou reakci.
Dozvěděli byste se ale rádi i o dalších možných vysvětleních toho, proč zíváme? Dokážete odolat tendenci zívnout si, při četbě tohoto článku? My jsme pro vás nashromáždili možná vysvětlení tohoto reflexu.
Teorie, vysvětlující zívání
Nedostatek kyslíku bylo časté vysvětlení pro zívání. Důvodem je, že při zívnutí naše tělo absorbuje kyslíku více. Tato teorie je ale zpochybňována. Lidský plod totiž v děloze zívá také, ale kyslík pomocí plic nevstřebává. Proto je toto vysvětlení pravděpodobně mylné.
Dalším vysvětlením je protažení obličejových svalů a čelisti. Stejně, jako je důležité ráno protahovat své tělo, zívání pomáhá protáhnout vaše svaly na obličeji.
Zívali jste už, aniž byste byli unavení?
Jedno zívnutí většinou trvá 6 sekund. Často ale zíváme, aniž bychom byli unavení. Mozek se totiž začne nudit, pokud nedostane podněty, na které by se měl soustředit. V důsledku se pak jeho teplota sníží a to vede k nutkání zívnout si.
Souvisí migréna se zíváním?
Pokud trpíte na migrény, máte pravděpodobně větší potřebu zívat. Během migrény se v mozku shromažďuje krev, což má také za následek ochlazení vašeho mozku a tedy častějšího zívání.
Proč se mozek ochlazuje, když zíváme?
Jedna z nejnovějších teorií má za to, že zívání ale naopak mozek ochlazuje. Zívnutí totiž stimuluje srdeční tep a krevní oběh, a váš mozek se tím ochlazuje. Tato teorie je podpořená výzkumem, který prokázal, že lidé zívají méně v zimě než v létě. Proto při vyšší teplotě budete zívat více.
Jaké vysvětlení máme pro nakažlivost zívání?
Stejně, jako je úsměv nakažlivý, nakažlivé je i zívání. Vsadíme se, že jste již někdy v minulosti zívali, protože jste viděli někoho jiného zívat. Existuje více teorií vysvětlujících, proč je zívání tak nakažlivé. Jedno z vysvětlení se týká prvnotního instinktu, díky kterému celý "kmen" potřeboval mít stejný cirkadiánní rytmus. Dalším vysvětlením je, že je společné zívání projevem empatie.
Je taktéž zajímavé, že to, jestli se "nakazíme", záleží na tom, kdo přesně zívá. Když jsme totiž s rodinou, přáteli či kolegy, pravděpodobnost zívání je vyšší, než když jsme obklopeni neznámými lidmi, kteří zívají. Děti mladší 6 let navíc mají tendenci "být nakaženi zívnutím" méně než dospělí, protože nemají takovou schopnost empatie. Děti se empatie učí až postupně.
Zívali jste?
Klidně nám napište do komentáře, pokud se vám podařilo během četby článku nezívnout. :-)
